Opera La Serra (1994)
Autor hudby a spoluautor libreta (společně s J. Duškem). Vydalo divadlo Archa v roce 1994.
Světová premiera v divadle Archa v roce 2000, nastudování opery ve Waschingtonu k zahájení divadelní přehlídky pod záštitou českého velvyslanectví za účasti českého velvyslance A. Vondry.
Recenze: MF Dnes (Jiří Černý - Opera k nepoznání čistá a hravá), Telegraf (Petar  Zapletal -  První původní premiera v pražském divadle Archa je opravdu světová).

Ach ty plachty... (1998)
Hudba a aranžmá: Michal Vích, texty: Jiří Weinberger
CD vydalo v roce 1998 vydavatelství DOPOLEDNE & ODPOLEDNE
Nahráli členové České filharmonie pod vedením Daniela Mikoláška. Na albu účinkují: Tomáš Hanák, Přemysl Rut, Lenka Vychodilová, Petr Matuszek, Michaela Balcerová, Jana Hanáková, Michal Vích a Jiří Weinberger.

Víte co leželo za městem (2003)
Písně z představení vydalo v roce 2003 nakladatelství G. Parrot. Texty napsal Jiří Weiberger, hudebně spolupracoval kytarista Lubomír Horňák. Zpívají: Pavlína Vojtová, Michal Vích a Jiří Weinberger.
Recenze: Týden (Pavel Klusák – Hravý a melancholický písňový kabaret  současných V+W), Týdeník rozhlas (Milan Šefl – V+W naší doby).

Lemura... (2009)
Autor písní k představením Lenky Vychodilové "Výprodej Lemury Lepé" (CD vyšlo v roce 2005 u Sony Music) a "Lemura...někdy luzná, jindy hrůzná" (CD vyšlo v roce 2009 u Noll Records).

Povísně (2010)
Autorská deska písní s texty více či méně upravených povídek (odtud název Povísně) českých literátů, konkrétně Ivana Wernische, Ludvíka Aškenazyho, Jaroslava Pížla, Lumíra Tučka, Josefa Kroutvora a Mariána Pally.
Recitačně a pěvecky se na albu prezentují David Vávra, Jiří Macháček, Lenka Vychodilová, Pavel Liška a samozřejmě také já, jako autor projektu.
Na nápad zhudebnit povídky jsem přišel při četbě knihy Ivana Wernische. Měl jsem ho zafixovaného jako básníka, ale najednou jsem v jeho textu cítil rytmus rýmu, a tak mě napadlo udělat z něho píseň. Podobně to bylo i s dalšími povídkami a autory. Celý projekt vznikal v průběhu 3 let, muzikantsky se na něm podíleli ještě Lubomír Horňák (kytary), Petr Kalfus (saxofon), britská modrá kočka, zrzavý poloperský kocour a rychlík Pendolino (Železniční morytát).

Na grafiku obalu a bookletu byly použity koláže Davida Vávry, které vytvořil speciálně pro každou píseň a které svým způsobem nahrazují obligátní texty. Vernisáž těchto i dalších Davidových koláží proběhla 23. dubna 2010 v divadle Dobeška u příležitosti křtu tohoto CD, u kterého byla i Česká televize.
Povísně z této kolekce jsou ke slyšení na vlnách Českého rozhlasu (Vltava, pořad Mozaika) a Rádia 1, některé byly nasazeny do české hitparády Rádia 1 Velká sedma (Román, Kušna, ...) a úspěšně atakovaly (nebo ještě atakují) přední pozice.
Povísně vydal v dubnu 2010 Black point music za laskavé podpory a propagace Českého rozhlasu a dalších spřízněných duší, jako např. Ericha Seidla z Rádia 1.

RECENZE:
Divadelní noviny, 18. května 2010 - Polstrování objektivní reality /Vladimír Hulec/
Jiří Suchý kdysi zkoušel zkřížit pampelišku s koniklecem. Chtěl vytvořit konilišku ,vznikl ale pampeklec…Celý život jsem toužil takový pampeklec vidět. Přišel mi mnohem přitažlivější než poetická koniliška. Až teď se mi to – zásluhou Michala Vícha - podařilo.
iDNES.cz, 8. června 2010 ( hodnocení iDNES.cz 90 % ) – Povísně zpívá Vávra i Macháček, absolutní hvězdou je ale Vychodilová
Pokusit se zhudebnit prózu tak, aby výsledkem byly skutečné písničky, nikoli „melodramy“, může vypadat jako neřešitelný úkol. Ale není. Michal Vích, skladatel, spjatý s okruhem takzvané Pražské pětky (Sklep, RS Vpřed ad.) to na albu Povísně dokázal…
Týden, 19. dubna 2010 – Michal Vích & hosté: Povísně /Antonín Kocábek/
… Střídají se tu zpěv i recitace, melodramata s kabaretními voicebandy i stylizovanými sbory. A to vše s nápaditou hudbou přeskakující mezi žánry se samozřejmostí až odzbrojující. Šanson střídá rockovou kytaru, elektronické samply se prolínají s barově jazzovým saxofonem, šraml vyskočí ze symfonické plochy.
Hospodářské noviny, 14. října 2010 – Michal Vích s humorem glosuje éru osmdesátek /Petr Ferenc/
…Svět omšelých hospod,humor Pražské pětky, místy i záblesk vesmíru v zrnku písku – tohle album se neokázale, vtipně, nostalgicky povedlo...

Ubývá mi mezer mezi zuby (2013)
Autorská deska komorních písní s texty Jiřího Weinbergera.

CD vyšlo v roce 2013 vlastním nákladem. Pavel Klusák zařadil toto CD mezi dvacítku nejlepších československých alb roku 2013 - více zde.

NAKOSO (2016)
"Při tvorbě CD NAKOSO jsem byl inspirován německým psychiatrem a kunsthistorikem Hansem Prinzhornem, který léčil své pacienty arteterapií (začátkem 20. století). Prinzhorn je považován za zakladatele uměleckého směru "Art brut". Shromáždil sbírku více než 5000 kreseb, maleb a textů pacientů, která byla po jeho smrti (1933) uschována v podkroví Univerzity v Heidelbergu. V roce 1937 její část zneužili nacisté pro výstavu "Zvrácené umění" ("Entartete Kunst"). Sbírka byla objevena v 50. letech minulého století. V roce 2009 byla část vystavena v galerii U Kamenného zvonu".

NAKOSO je autorskou deskou písní s texty Jaroslava Pížla, Marka Tarnovského, Martina Vávry, Jiřího Ortena a Emila Caldy. Pěvecky se na albu podílejí Lenka Vychodilová, David Vávra, Jiří Fero Burda, Pavel Liška, Michal Vích a Marta Marinová. Deska byla náhrávána v průběhu ledna 2015 až února 2016 ve studiu Michvich v Úněticích.

Kresby v bookletu vznikly na jaře 2016 v rámci arteterapie v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích pod vedením terapeutky Markéty Fialové Lesse. Pacientům byly pouštěny jednotlivé skladby z CD, na které reagovali tématickou kresbou.

Hudebně se na CD podílejí Michal Vích /klavír, samplery, rytmika/, Lubomír Horňák /kytary, baskytara/ a Roman Fojtíček /saxofon/.

Recenze Ondřeje Bezra v Lidovkách:
http://www.lidovky.cz/recenze-michal-vich-nakoso-dc9-/kultura.aspx?c=A170104_133743_ln_kultura_bez

Vydalo: vydavatelství Českého rozhlasu - Radioservis a.s. v roce 2016.